česky deutsch english

Korunka

Slova této korunky diktuje Ježíš sestře Faustyně v souvislosti s jednou dojímavou vizí z 13. a 14. září 1935 ve Vilně. Ona sama o tom píše:
„Večer, když jsem byla ve své cele, uviděla jsem anděla – vykonavatele Božího hněvu. Měl světlé šaty, zářící obličej, pod nohama oblak, z oblaku vycházely hromy a blesky do jeho rukou a z jeho rukou vycházely a teprve dopadaly na zem.“ Tato vize nám přímo připomíná třetí fatimské tajemství, které Svatý otec Jan Pavel II. zveřejnil v Jubilejním roce 2000.
„Jakmile jsem toto znamení Božího hněvu, které mělo zasáhnout zemi a zvláště jisté místo, které ze spravedlivých důvodů nemohu jmenovat, spatřila, začala jsem prosit anděla, aby ještě na chvíli zadržel, že svět bude činit pokání. Avšak vůči Božímu hněvu má prosba byla ničím. Tu jsem uviděla Nejsvětější Trojici. Do hloubi mne pronikla velikost jeho majestátu a neodvažovala jsem se zopakovat svou prosbu. V téže chvíli jsem pocítila v duši sílu Ježíšovy milosti, která v mé duši bydlí; ve chvíli, kdy jsem si tu milost uvědomila, jsem byla vytržena před Boží stolec. Ach, jak veliký je náš Pán a Bůh a jak nesmírná je jeho svatost. Nebudu se pokoušet popisovat tu velikost, neboť zakrátko ho všichni uvidíme takového, jaký je. Začala jsem Boha prosit za svět slovy, která jsem vnitřně slyšela.“ A dále sestra Faustyna popisuje úžasný účinek této modlitby: „Když jsem se takto modlila, uviděla jsem bezmocnost anděla, který nemohl vykonat spravedlivý trest, jaký si ty hříchy zasluhovaly. Ještě nikdy jsem se nemodlila s takovou vnitřní silou jako tehdy.“

Jak se modlit korunku k Božímu milosrdenství?

Ježíš podrobně vysvětluje, jak se máme modlit tuto modlitbu:
„Budeš se ji modlit na obyčejném růženci takto:
Nejprve se pomodlíš jeden Otčenáš, Zdrávas a Věřím v Boha.
Potom na zrnkách Otčenáše budeš říkat tato slova:
Věčný Otče, obětuji ti tělo a krev, duši a božství
tvého nejmilejšího Syna a našeho Pána Ježíše Krista
na smír za hříchy naše i celého světa.
Na zrnkách Zdrávasů budeš říkat následující slova:
Pro jeho bolestné utrpení buď milosrdný k nám i k celému světu.
Na závěr se pomodlíš třikrát tato slova:
Svatý Bože, svatý Silný, svatý Nesmrtelný,
smiluj se nad námi a nad celým světem.

Imprimatur:
Mons. Karel Otčenášek, biskup královéhradecký, 
v Hradci Králové dne 7. července 1995

„Jak velké milosrdenství udělím duším, které se budou modlit tuto korunku.“

Pán Ježíš prosí sestru Faustynu, aby lidi naučila tuto korunku, neboť této modlitbě udělil zvláštní milost a spojil s ní velké přísliby.
Slibuje: „Skrze ni vyprosíš všechno, bude-li to, oč prosíš, shodné s mou vůlí.“
„Jak veliké milosti udělím duším, které se budou tu korunku modlit, nitro mého milosrdenství je pohnuto vůči těm, kdo se korunku modlí.“
Sestra Faustyna stále zakoušela, že Bůh nám opravdu dává všechno, oč ho touto modlitbou prosíme. V létě 1938 píše ve svém deníku: „Dnes mě probudila velká bouře, hrozný vítr a déšť, jako by byla průtrž mračen, každou chvíli udeřil blesk. Začala jsem se modlit, aby bouřka nezpůsobila žádnou škodu; tu jsem uslyšela tato slova: ‚Pomodli se tu korunku, kterou jsem tě naučil, a bouře přestane. Hned jsem se začala modlit tu korunečku, a ani jsem ji nedokončila a bouřka náhle ustala.‘“
Poučena touto zkušeností používá sestra Faustyna zanedlouho v podobné situaci tutéž zbraň: „Když se blížila veliká bouře, začala jsem se modlit tu korunečku. Tu jsem uslyšela hlas anděla: ‚Nemohu se přiblížit v bouři, protože veliký jas, který vychází z jejích úst, odráží mě i bouři,‘ stěžoval si anděl Bohu. Tu jsem poznala, jak veliké zpustošení měl skrze tu bouři vykonat, ale také jsem poznala, že Bohu byla ta modlitba milá a jak veliká je moc té korunečky.“

Šťastná hodina smrti

„Každou duši, která se tu korunku bude modlit, bráním v hodině smrti jako svou chválu.“ „Každý, kdo se ji bude modlit, dosáhne velkého milosrdenství v hodině smrti.“ Tento příslib platí stejně, když se druzí modlí za umírající: „Když se u umírajícího tuto korunku modlí, usmiřuje se Boží hněv a bezedné milosrdenství objímá duši.“ Potom „se postavím mezi Otcem a umírající duší ne jako spravedlivý soudce, ale jako milosrdný Spasitel.“
Ježíš vyzývá především kněze, aby se za hříšníky modlili a naučili je modlit se tuto modlitbu: „Kněží ji budou dávat hříšníkům jako poslední záchranu; i kdyby byl hříšník sebevíc zatvrzelý, jestliže se jen jednou pomodlí tuto korunku, dosáhne u mého nekonečného milosrdenství milost … a hodina jejich smrti bude šťastná.“
Sama sestra Faustyna dojemným způsobem zažívá účinky této modlitby pro umírající.
3. února 1938 Ježíš prosí: „Má dcero, pomoz mi zachránit jistého umírajícího hříšníka; pomodli se za něho tu korunku, kterou jsem tě naučil.“
Tak například vyprosila sestra Faustyna klidnou smrt jednomu umírajícímu: „Dnes večer umíral jeden člověk, ještě mladý, ale hrozně trpěl. Začala jsem se za něj modlit korunku, kterou mě Pán naučil. Pomodlila jsem se celou modlitbu, ale umírání se prodlužovalo. Chystala jsem se začít modlit litanie k svatým, ale vtom jsem zaslechla slova:
‚Modli se korunku.‘ Pochopila jsem, že tato duše velice potřebuje modlitbu a velké milosrdenství … Žebrala jsem o milosrdenství pro tuto duši. Vtom jsem pocítila veliký Boží majestát a velikou Boží spravedlnost. Úděsem jsem sténala, ale nepřestávala jsem prosit Boha o milosrdenství pro tu duši a ze svých prsou jsem sňala křížek, je to křížek od slibů, a položila jej na prsa umírajícího a řekla Pánu: Ježíši, pohleď na tu duši s takovou láskou, s jakou jsi shlédl na moji celopalnou oběť v den věčných slibů a skrze moc příslibu, jak jsi mi přislíbil pro umírající, kteří pro ně budou vzývat tvé milosrdenství; a přestal se trápit a pokojně zemřel.“

Nikdo to neví

Možná jsme na tom podobně jako sestra Faustyna, která si myslela, že alespoň věřící dostatečně znají tyto milosti Boží lásky.
Proto se Pána ptá: „Proč mám o tom hovořit?“ Pán jí odpovídá: „Kdo že z lidí o něm ví? Nikdo. Dokonce i ti, kteří mají toto milosrdenství hlásat a lidi o něm poučovat, často sami nevědí.“
Proto jsme my všichni vyzváni – a především kněží – abychom se stali apoštoly Božího milosrdenství, aby duše nebyly zatraceny kvůli nevědomosti. „Všechny duše, které budou velebit mé milosrdenství a šířit jeho slávu tím, že budou vybízet jiné duše k důvěře v mé milosrdenství, nezakusí v hodině smrti zděšení. V tomto posledním boji je ochrání mé milosrdenství.“