česky deutsch english
„V současné době lidstvo nezbytně potřebuje, aby se neohroženě hlásalo a dosvědčovalo Boží milosrdenství.“
Těmito slovy povzbudil 16. září 2007 při modlitbě Anděl Páně papež Benedikt XVI. všechny křesťany, aby se stali apoštoly Božího milosrdenství. Dále řekl: „Prorockým způsobem tušil tuto pastorační naléhavost milovaný Jan Pavel II., který byl velkým apoštolem Božího milosrdenství. Během celého svého pontifikátu byl misionářem Boží lásky mezi národy. Vyzýval křesťany a lidi dobré vůle, aby uvěřili, že Boží milosrdenství je silnější než všechno zlo.“
Nikdy v minulosti nebyla naše společnost poznamenaná tak nemilosrdným konkurenčním bojem, silným tlakem na výkon, depresemi, strachem, potlačovanou vinou a vnitřním zoufalstvím. Právě proto si Bůh vyvolil polskou řeholní sestru Faustynu Kowalskou, aby ve světě, který je tak chudý láskou a vzájemnou ohleduplností, hlásala jeho nepochopitelné milosrdenství. „Ve Starém zákoně jsem ke svému lidu posílal proroky s výstrahami. Dnes posílám tebe k celému lidstvu se svým milosrdenstvím… Mé milosrdenství je tak velké, že ho za celou věčnost nepochopí žádný rozum, ani lidský, ani andělský. … Nechci trestat bolavé lidstvo, ale toužím ho uzdravit a přivinout ke svému milosrdnému srdci. … Největší hříšníci by dosáhli velké svatosti, kdyby důvěřovali mému milosrdenství. … Čím větší hříšník, tím větší právo má na mé milosrdenství.“
Pán prosí jen o jediné: „Ať se ke mně nebojí přiblížit slabá, hříšná duše. … I kdyby duše byla jako mrtvola v rozkladu, a i kdyby z lidského pohledu už pro ni nebylo vzkříšení a vše bylo ztraceno, u Boha tomu tak není. … Svým milosrdenstvím pronásleduji hříšníky na všech jejich cestách a mé srdce se raduje, když se ke mně vracejí. Zapomínám na hořkost, kterou napájeli mé srdce, a raduji se z jejich návratu. … Pověz hříšníkům, že na ně stále čekám, naslouchám tlukotu jejich srdce, kdy začne bít pro mne. …Jsem sama Láska a samo Milosrdenství, neexistuje ubohost, která by se mohla srovnávat s mým milosrdenstvím. Žádná ubohost ho nemůže vyčerpat, neboť ve chvíli, kdy se dává, roste. Duše, která důvěřuje mému milosrdenství, je nejšťastnější, protože já sám se o ni starám.“
Především kněží „mají říkat duším o mém velkém a nepochopitelném milosrdenství. … Řekni mým kněžím, že zatvrzelí hříšníci se budou kát po jejich slovech, když budou mluvit o mém nesmírném milosrdenství, o slitování, které mám s nimi ve svém srdci. Kněžím, kteří budou hlásat a oslavovat mé milosrdenství, dám podivuhodnou moc, pomažu jejich slova a pohnu srdce, ke kterým budou promlouvat… dokonce i srdce těch nejzatvrzelejších hříšníků.“
Když blahoslavený papež Jan Pavel II. roku 1997 přišel po téměř dvacetiletém pontifikátu do Krakova jako poutník, veřejně vyznal:
„Poselství Božího milosrdenství je mi stále blízké a vzácné, určitým způsobem formovalo můj pontifikát.“
Bůh potvrdil tuto „misi“ Svatého otce Jana Pavla II., když si ho povolal k sobě 2. dubna 2005, právě v předvečer svátku Božího milosrdenství, který on sám zavedl.