česky deutsch english

Svátek Božího milosrdenství

Svátku milosrdenství patří první místo mezi všemi formami pobožností, které byly zjevené sestře Faustyně. O svém přání zavést tento svátek hovoří Ježíš poprvé 22. února 1931: „Toužím, aby byl ustanoven svátek milosrdenství. Chci, aby obraz, který namaluješ štětcem, byl slavnostně posvěcen o první neděli po Velikonocích. Tato neděle ať je svátkem milosrdenství.“
„Pros mého věrného služebníka, aby v tento den řekl celému světu o mém velkém milosrdenství.“
Náš slovanský papež, blahoslavený Jan Pavel II., během svatořečení sestry Faustyny podrobně mluvil o teologickém významu tohoto svátku:
„Dříve, než Ježíš uděluje apoštolům moc odpouštět hříchy, ukazuje jim své ruce a bok. Odvolává se tedy na rány svého umučení, zvlášť na ránu srdce. To je pramen, ze kterého vytryskla mocná vlna milosrdenství, které se vylévá na celé lidstvo. Z tohoto srdce uvidí sestra Faustyna vycházet dva paprsky, které budou ozařovat svět.“
Z utrpení Páně, z jeho smrti a zmrtvýchvstání proudí k lidem v každé době milost bezmezného odpouštění hříchů. Velikonoční tajemství vykoupení je tedy nerozlučně spjato s tajemstvím Božího milosrdenství.
„Kdo toho dne přistoupí k Prameni života, ten dosáhne úplného odpuštění vin a trestů.“
Ježíš slibuje všem, kdo budou slavit tento svátek tak, jak si to přeje, výjimečné milosti. Přísliby ukazují význam tohoto svátku:
„Toužím, aby svátek Milosrdenství byl útočištěm a úkrytem pro všechny duše a zvlášť pro ubohé hříšníky. V tento den je otevřeno nitro mého milosrdenství; celé moře milostí vylévám do duší, které se ke zdroji mého milosrdenství přiblíží. Duše, která přijme svátost smíření a svaté přijímání, dosáhne úplného odpuštění vin a trestů.“ To znamená, že tato duše znovu dostává zpět křestní nevinnost. „V tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; ať se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat.“

Musí následovat i skutek

Abychom mohli přijmout tyto nabízené milosti, musí věřící vkládat celou svou důvěru do Božího milosrdenství, přijmout svátost smíření jako přípravu na Velikonoce a o svátku Božího milosrdenství přijmout svaté přijímání. Podle Ježíšových slov se ale také musí snažit být milosrdným: „Milosrdenství svým bližním můžeš projevovat trojím způsobem:
SKUTKEM, SLOVEM A MODLITBOU.
V těchto třech stupních je obsažena plnost milosrdenství a je nezvratným důkazem lásky ke mně. Takto duše oslavuje a ctí mé milosrdenství. Ano, první neděle po Velikonocích je svátkem Milosrdenství, ale musí zde být i skutek … neboť ani ta nejpevnější víra není bez skutků nic platná.“

Slova útěchy pro svět

Následující slova nám ukazují touhu sestry Faustyny: „Ach, jak si vroucně přeji uvidět ten svátek Božího milosrdenství, který Bůh chce skrze mě, ale je-li vůle Boží to, že se bude slavnostně slavit teprve po mé smrti, i tak se z něj už nyní raduji a vnitřně už jej se svolením zpovědníka slavím.“ Sestra Faustyna byla ochotná přinést jakoukoli oběť, aby mohl být Církvi darován tento svátek.
V Polsku se oficiálně slaví už od 15. února 1995 a dnem svatořečení sestry Faustyny 30. dubna 2000 je posléze vyhlášen pro celou Církev. Papež Jan Pavel II. během kázání oficiálně prohlašuje: „Druhá velikonoční neděle se bude ode dneška v celé Církvi nazývat ‚Nedělí milosrdenství.‘“