česky deutsch english

Hojná Voda

Jedná se o nejvýše položenou farnost, spravovanou kněžími z Rodiny Panny Marie z Nových Hradů. Bohužel poutní a farní kostel sv. Anny byl v 60. letech minulého století stržen a do dnešních dnů zde zůstal stát pouze objekt fary a samostatné zvonice.

Hojná Voda se nachází 12 km jihozápadně od Nových Hradů v horské lesnaté krajině (790 m n.m.) Novohradských hor a je součástí obce Horní Stropnice. R. 1564 byl zde objeven léčivý pramen a místo nazýváno dle majitele  Viléma z Rožmberka „Vilémova hora“, v 16. a 17. stol. zde byly  lázně, r. 1653 ves povýšena na městečko, r. 1698 začali lidé navštěvovat také pramen na  Dobré Vodě. Český název „Hojná Voda“ dal místu František Palacký (ve smyslu „hojivá“). Lázně navštěvovaly i významné osobnosti, např. Petr Vok, Zikmund Winter, a další.

Od 18. století měla Hojná Voda silnou konkurenci v nedaleké Dobré Vodě (Brünnl). Mnoho obyvatel  kraje se příležitostně živilo i malbou obrázků na skle, které se s poutníky dostávaly daleko po střední Evropě. Roku 1890 měla obec z celkem 561 obyvatel naprostou většinu německých, r. 1921 celkem 545 obyvatel  (z toho 89 % německých). V letech 1945 – 1946 byli němečtí obyvatelé odsunuti a obec dosídlena částečně slovenskými reemigranty z Maďarska a Rumunska. V letech 1950 – 57 se oblast ocitla v zakázaném pohraničním pásmu, později se z ní stala spíše rekreační osada.

Podle pověsti tu byla kaple již od počátků křesťanství v kraji. Nějaký dřevorubec se zde prý  těžce zranil a prosil Boha o pomoc. Na jednom buku se mu zjevila sv. Anna. U buku pak nalezl pramen a jeho vodou byl rychle uzdraven. Zpráva o této události sem přivedla slepce, který se pak rovněž uzdravil. U léčivého pramene byla již r. 1564 nebo nedlouho poté postavena kaple, roku 1598 se již mluví  o kostelíku, postaveném nákladem Viléma z Rožmberka.

Původní patrocinium bylo Nejsvětější Trojice. V letech 1625-30 dala hraběnka Marie Magdaléna Buquoyová svatyni rozšířit na kostel sv. Anny, který se stal farním r. 1691. Kostel měl k dispozici jednolodí s trojbokým presbytářem a sakristií na severní straně.  Loď byla sklenuta valeně, presbytář zrcadlovou klenbou. V retabulu hlavního oltáře byl zasazen obraz sv. Anny, po stranách stály sošky sv. Josefa a Antonína Paduánského, na brankách sv. Ondřeje a Jakuba.  Postranní oltář byl zasvěcen sv. Jana Nepomuckému. Nedaleko kostela sídlil poustevník.

Oltář sv. Anny je poprvé zmiňován r. 1680. Hlavní oltář byl zasvěcen  Nejsvětější Trojici („Korunování Panny Marie“), boční oltář na epištolní straně  sv. Anně, na evangelní straně sv. Janu Nepomuckému a byla zde též jeskyňka se s ležící voskovou figurou sv. Rozálie. O votivních darech svědčí zpráva, že na mariánském oltáři se nacházela vosková soška dítěte, na anenském oltáři vosková ruka. Při kostele působilo bratrstvo svaté Anny, jehož pamětní kniha je uložena v českobudějovickém okresním archivu. Roku 1708 byla zřízena společná farnost Hojná Voda – Dobrá Voda.

Do r. 1712 sídlil farář v Hojné Vodě, která se osamostatnila v r. 1855. Městečko bylo hodně navštěvováno poutníky putujícími  především na Dobrou Vodu. Posledním farářem na Hojné Vodě byl cisterciák P. Placidus Windhager, který byl spolu s německým obyvatelstvem odsunut. Po druhé světové válce došlo k totální duchovní devastaci kraje, kostel zpustl a nakonec byl roku 1963 zbořen. Stával v místech dnešního domu č.p. 117. Zůstala stát jen budova fary a věž, která nebyla spojena s kostelem. Z kostela se zachovala  socha sv. Linharta s tváří prostřílenou broky. Studánka „U sv. Anny“ existuje dodnes  a můžeme ji spatřit  při silnici pod penzionem „Pod kaštany“ za kapličkou.

Černý, J., Poutní místa Českobudějovicka a Novohradska , Veduta,  České Budějovice: 2004, ISBN 80-86829-03-0